Pevně mě držte, abych se nebála...ČÁST 2

Po dlouhém týdnu bez spánku a plného obav co bude, jsem se dostala do dětské nemocnice v Brně na dětskou onkologii. První pocit, když jsem vcházela do čekárny byl hodně smutný. Seděla tam 6 letá holčička bez vlásků a s dýchacími trubičkami v nose. Držela tablet a hrála piano tiles. Vedle seděli její rodiče s velkým kufrem a maminka ji pevně svírala v náruči. Začala jsem v sobě držet hodně emocí, ale nemohla jsem je dát najevo. Po chvíli jsem si (nechci říct zvykla, ale ano zvykla) na děti, které jsem tam viděla. Protože všechny byly ve tváři veselé a hrály se. 

Po chvíli mě zavolali do ambulance, kde jsem se mě ptali na otázky ohledně zdravotního stavu mě a mé rodiny. Potom nastala prohlídka a po chvilce paní doktorka prohlásila, že bulku nahmatala. Poslala mě tedy na odběry krve. Seděla jsem na lůžku vedle 17tiletého Matyáše, který po mě pokukoval. Byl taky na odběrech a zeptal se mě ,proč tady jsem a že nejspíš nejsem častá pacientka ( a ukázal mi na vlasy, což byl vtip, jelikož jsem tam byla jediná co vlasy měla). Řekla jsem, že jsem tady poprvé a začali si povídat. Měl leukémii a naprosto krásné oči. Dělal vtipy na to, že se bojím jehel a házel po mě plyšáky prý abych se nebála. Haha jakože vtip. Dobrý no. Ale je pravda, že mi ten den hodně zlepšil. Chtěl mi darovat lízátko, které dostal po odběrech a já ho odmítla se slovy, že lízátka jsou jen pro posery. Jakože další vtip. Okay tak jsme se zasmáli. Tímto ho zdravím a přeji hodně štěstí v životě. (Spokojenej, že jsem se o tobě zmínila? :P )

Po odběrech se šlo na ultrazvuk, kde se stalo také hodně vtipných momentů. Když mi paní doktorka projela studeným gelem a ultrazvukem celý hrudník a na konci konstatovala, že mi od ,,toho zapatlala celé prsa" v ten moment jsem nejen já ale i má sestra pukly smíchy a já měla na jazyku ,, to nejste první" Jakože haha další vtip. 

Ultrazvuk prokázal, že tam opravdu něco mám o velikosti 11mm. Nemělo by to ale být nic špatného. Snad jen tuková neuróza nebo něco takového. I když, když jsme to viděla tak to na ultrazvuku jako nádor vypadalo. A jak vlastně takový nádor vypadá? Je to černá díra v tkáni vašeho těla. 

A výsledek? No na ten si zase počkám na mammografické vyšetření snad ještě tento nebo příští týden. Ale jak jsem se tohoto vyšetření strašně bála, tak to byla v uvozovkách ,,legrace".  Možná to bylo těmi křiklavými barvami na zdech onkologie nebo děsivými plyšáky na oddělení. A nebo tím, že tam ze mě Matyáš dělal poseru?

Možná.